Serenablog

Mamince

Publikováno 21.09.2012 v 20:39 v kategorii Moje "uvnitř", přečteno: 203x

Mám teď spoustu snů. Nevědomí se hlásí o slovo...já vím. Tak aspoň jeden zas všechny:
  

Objímala jsem ve snu svou maminku.
Už nějakou dobu není mezi námi, já se s jejím odchodem smířila poměrně rychle, neboť už dlouho předtím jen trpěla. Vysvobození, jak se říká....i když nedávno sotva oslavila teprve šedesátku. Nikdy není ten správný čas na umírání. Ne, když chtějí umřít druzí lidé, moji blízcí. 
    Objala jsem ji v tom snu jemně, bála jsem se, že se rozplyne. Cítila jsem její holá záda pod svýma rukama (tak jako je měla často holá v nemocnici, kde se jí ten obleček "andělíček" vždycky sesunul). Uvědomila jsem si, jak jsem šťastná, že se jí mohu dotýkat, že tu zase je. Dokonce jsem to v tom snu i řekla nahlas, jak bezvadné je, že ji mohu objímat. Stála na prahu mého bytu, já ji přivítala, a užívala si té blízkosti. Asi mi přece jen moc chybí, i když jsem už velká holka. :-(
   Probudila jsem se v slzách, a v duchu si s ní ještě chvilku povídala, že jsem ráda, že už netrpí, že je s tatíkem, a že jí vlastně závidím, že už je na druhém břehu. Už má tuhle pouť hotovou. Nebyla snadná. To vnímám zcela jasně. Vybavily se mi chvíle , kdy byla v kómatu a trochu komunikovala stiskem ruky, pohybem nohy, jinak beznadějně napojená na přístrojích, a kdy deset dní bojovala o život, boj předem prohraný.
   Není to tak dávno, co jsem na druhý břeh chtěla odplout sama, svým přičiněním. Tohle by maminka neudělala, byla optimistická do poslední chvíle. Obdivovala jsem ji za ten dlouhý zápas, roky předtím, které pomalu odcházela a slábla. Já bych to na jejím místě dávno vzdala. 
   Mami, chtěla jsem Tě jen pozdravit. Tam nahoru.
Ahoj. Mám Tě moc ráda, však víš...

Komentáře

Celkem 3 komentáře

  • Bomberious 09.10.2012 v 22:15 ----------------------------------------

    V slzách síla ukryta jest,
    pero v rukou utiší bolest,
    vstaň, a jdi jí naproti,
    souboj, papír, Já a ty,
    řekni, s kým, že to má čest!

    (Autor: Bomberious)

    Otevři své srdce bolesti dokořán. Vypiš se z ní a buď ostatním lidem příkladem, vzorem! Neboj se, vzchop se, nalezni v sobě odvahu, kousni se! Piš o všem, co Tě nyní trápí! Život je o emocích, pocitech, impresi, nauč se s ní žít! Nikdy před tím zcela neutečeš, není totiž kam, musíš nalézt svoji vlastní formu "očisty"! Realizuj se, hlavně ventiluj své pocity! Nauč se o tom nahlas mluvit!

    Jinak palec nahoru, piš dál, bude lépe! Musíš v to přinejmenším věřit! Víra umírá vždy poslední! Nauč se přijímat vše, co život dává a bere, jinak budeš nešťastná! Vytvoř, udělěj si ze své bolesti do budoucna přednost, výhodu! Otevři si ale oči, nezapomeň...

    Vím, o čem hovořím! A soucítím... Ale lítost je to nejhorší, s čím se člověk může setkat! Litovat se znamená utápět se, trpět! Krok k dospělosti!

    Viz hudební skladby "Kontrafakt" - Pojď se mnou!

    S přátelským pozdravem
    Bomberious

    jaknapravdu.infoblog.cz
    --------------------------------------------


  • serena.infoblog.cz 09.10.2012 v 23:14 Moc díky za lidská upřímná slova.


  • JFKyYqmRvqMQwYakMP 27.04.2013 v 14:06 Je ote1zkou, zda by tyto stre1nky neměly medt nějake1 omezened, co se tfdče polaikuvbnfdch materie1lů, nebo alespoň varove1ned, pokud některe9 materie1ly jsou hodně tvrde9, tvrdšed než je zde obvykle9, napředklad nějakfdm symbolem, jako třeba kdysi byla hvězdička u některfdch filmů.Vašek.


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?